A jak dál?

A jak dál? Otázka kterou si klademe každý, každičký den co tu jsme. Líbí se nám co děláme? Jaké kolem sebe máme lidi? Na jakém místě jsme? S kým jsme? Co nás činí šťastnými nebo naopak? Lidi by se měli více naučit říkat ne. Ne tomu, co nás činí nešťastnými! Jsme tu proto, aby jsme něco dokázali a je jen na nás jestli sobě nebo ostatním, kteří mají zájem o to co děláme a snaží se nás v tom podpořit. Děláte zaměstnání ve kterém nejste spokojeni? Změňte to dřív než vás to zničí – ať už fyzicky nebo psychicky. Máte kolem sebe lidi na kterých vám záleží ale jim na vás ne? Jednoduše je vyřaďte ze svého života, protože čekat na to až se někdo změní nebo se ozve, vás může stát spoustu času který dokážete využít mnohem lépe. S kým jsme? Na tohle neexistuje asi žádná správná odpověď. Buď jste šťastný a chcete v tom pokračovat nebo nikoliv a nemá smysl v tom dále pokračovat. Nic mezi tím není. Hádky, lži, stres, deprese, nedůvěra, výčitky a další věci spojené s tím špatným co se vztahu týče jsou jistě špatně i když se bez toho ani jeden neobejde . Ano, ke vztahu to patří a každý máme právo na to, mít takové chvilky. Jen musí člověk znát určité hranice kdy je toho moc a vztahu to škodí nebo kdy je to akorát a jeden pro druhého je v tu chvíli oporou. Cítit oporu, lásku, být upřímný a věrný, to je ta správná cesta ke spokojenému a šťastnému vztahu – teda aspoň dle mého názoru. Co nás činí šťastnými? Pokud budu psát za sebe, tak je to určitě moje budoucí žena (pokud si to nerozmyslí), Lea – dcera kterou má a taky práce, práce která mě baví i když jí není zrovna mnoho. Co nás činí nešťastnými? Hádky, obavy, stres a strach ze ztráty čehokoliv na čem nám záleží. Stačí na to jen pomyslet a člověku se neudělá zrovna nejlépe. Ano, je lepší na to nemyslet, ale pokud vám to někdo nebo něco připomíná, jen těžko se tomu vyhnete a je jen na vás jak se s tím poperete. Ne! Nejde jen tak říct nebo napsat že na to člověk kašle a tím to končí. Člověk by se měl především umět radovat z maličkostí a měl by se naučit problémy řešit. Řešit je s někým komu věří, mluvit o svých pocitech a hlavně si vyslechnout názor druhé strany. V dnešní době je sakra těžké někomu věřit a ještě těžší je s někým zůstat v souladu už napořád. Každý na tomto světě jsme tu jen sám za sebe a musíme si samy říct, co od života chceme a kde chceme být za pár let a jestli nás k tomu vede to, co právě teď děláme. Za chyby se platí, to ví každý, ale pokud se z nich nedokážeme ponaučit, budeme je stále opakovat dokola a dokola. Být na sebe škaredý? Jednoduché. Omluvit se, uznat chybu a ponaučit se z ní? Těžké. Být sám? těžké. Být s někým ale nevážit si toho? Jednoduché. Často si ani neuvědomíme co děláme svým chováním dokud o to nepřijdeme.